Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Prohlížení > Lokalizace > Lokality v okresu: > Milovice

Lokalizace

Milovice

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Břeclav
Katastrální území: Milovice
Mapové listy: 3423, 34231
Geologická správní oblast: Pouzdřanská, ždánická a zdounecká jednotka, račanská jednotka Chřibů
Lokalizace: 800 m od vjv. od kostela sv. Osvalda v Milovicích
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Opuštěný lom, stěna dlouhá 20 m a vysoká asi 7 m, výchoz psamitické facie ždánicko-hustopečského souvrství s exotickými valouny
Technický objekt: lom
ID : 4232

Geologie

Geologická charakteristika: Ve stěně lomu jsou odkryty rozpadavé pískovce s tělesy parakonglomerátů patřící k psamitické litofacii ždánicko-hustopečského souvrství. Pískovce jsou světle šedé, středno až hrubozrnné, vápnité a slídnaté. Tvoří lavice mocné až několik metrů. Jsou zpravidla gradačně zvrstvené, místy planárně a konvolutně laminované. Místy obsahují vložky zelenavě šedých vápnitých, proměnlivě prachovitých jílovců. Parakonglomeráty obsahují valouny o průměru do 30 cm, výjimečně i přes 1 m. Pestré složení valounů zahrnuje křemen, žuly s červenými živci, metamorfity, sedimenty paleozoika a mezozoika. Z metamorfitů byly zjištěny biotitické pararuly, amfibolity, ortoruly gföhlského typu, fylity, kvarcity, tremolitické mramory a svory. Tyto metamorfity lze srovnávat s obdobnými horninami moravika a zčásti moldanubika. Dále byly zjištěny kulmské břidlice a droby. Mezozoické karbonáty pocházejí z Karpat a patří k nim pestrobarevné radiolariové vápence a radiolarity (oxford), krémově zbarvené biomikritové vápence s Campbelliella striata (svrchní tithon – berrias) a pleťově zbarvené rifové vápence s Choffatella pyrenaica a Triploporella neocomiensis (berrias-valangin). Z Karpatského flyše pocházejí různé typy pískovců. Veškerý klastický materiál byl přinášen z elevace tvořené magurskou jednotku a situované původně na JJV. Pískovce se usadily z turbiditních proudů, zatímco parakonglomeráty představují skluzy. Rozpadavá písčitá základní hmota parakonglomerátu obsahuje směs foraminifer redeponovaných z různě starých sedimentů: turon-santon, eocén, oligocén. Stáří sedimentů lze stanovit v rámci intervalu oligocén až nejnižší miocén (eger).
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů - ždánická jednotka
Stratigrafie: kenozoikum - paleogén - oligocén - svrchní oligocén - spodní eger
Témata: geologie, litologie, paleontologie, sedimentologie, stratigrafie
Jevy: charakteristická hornina, zkameněliny - fauna, zvrstvení
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: pískovec, jílovec (lupek), granitoid, fylit, mramor (krystalický vápenec, dolomit), amfibolit, pararula, ortorula, břidlice, svor, droba
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: dobře přístupný rozsáhlý výchoz psamitické facie ždánicko-hustopečského souvrství s exotickými valouny
Součást VCHÚ: CHKO Pálava
Střety zájmů: vegetace
Popis střetů zájmů: Lokalita ohrožena zarůstáním náletovými dřevinami. V minulosti problémy s černými skládkami a zájmy o jiné využití pozemku.
Stav lokality: dobrý

Literatura

CICHA, I. (1968): Milovice – Ždánice nappe, Ždánice-Hustopeče Formation, Oligocene–Aquitanian, p. 39. In: Cicha, I. et al. (eds): Problems of Flysch and Molasse Complexes. IGC, Prague 1968. Guide to Excursion 26 AC. ČGS, Praha. SOTÁK J. (1990): Valúny mezozoických karbonátov v západnej časti flyšových Karpát: litofácie, mikrofácie, interpretácia vzniku a póvodu. MS [dizertace], Geologický ústav SAV, 380 str., Bratislava.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Tomanová Petrová Pavla, 09.12.20
Aktualizoval(a): Bubík Miroslav 16.04.21

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 4232 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-05-03]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/4232.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Psefitická facie ždánicko-hustopečského souvrství s triasovými valouny, Oldřich Krejčí, 2020
Psefitická facie ždánicko-hustopečského souvrství, Pavla Tomanová Petrová, 2020
Psefitická facie ždánicko-hustopečského souvrství, Pavla Tomanová Petrová, 2020
Psefitická facie ždánicko-hustopečského souvrství, Pavla Tomanová Petrová, 2020
Psefitická facie ždánicko-hustopečského souvrství s triasovými valouny, Oldřich Krejčí, 2020
Psefitická facie ždánicko-hustopečského souvrství, Pavla Tomanová Petrová, 2020
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]